Když někdo uhodne mých 12 slov, dostane se mi do účtu?

Krátká odpověď: ano. Fráze je klíč, takže kdokoli, kdo ji drží, se může přihlásit, stejně jako kdokoli s klíčem od tvého domu může otevřít dveře. Tak je to navržené: je to jediný hlavní klíč k tvým poznámkám a nic slabšího před ním nestojí. Skutečná otázka tedy není, jestli držení fráze dává přístup (dává), ale jestli by ji někdo mohl uhodnout - a tam je odpověď ne, ne s žádným počítačem, jaký existuje nebo jaký si dokážeme představit.

Tady je ten rozměr. Fráze z 12 slov je jedna z 2^128 možností: asi 340 sextilionů, 39místné číslo (3,4 x 10^38). Šance, že tu tvoji někdo uhodne na první pokus, je 1 ku 340 sextilionům, což je méně pravděpodobné než čtyřikrát za sebou vyhrát loterijní jackpot se šancí 1 ku 300 milionům. Brát to jako prohledávání místo šťastného tipu nepomůže: i při trilionu pokusů za sekundu (10^18, hluboko za tím, čeho by dosáhl jakýkoli reálný hardware, včetně toho státního) by trvalo asi 10 bilionů let projít je všechny, téměř 800násobek současného věku vesmíru. A to je ještě ta pohádková verze, protože každý skutečný pokus musí projít záměrně pomalým krokem derivace klíče a každý útok po síti musí přes naše servery, což skutečné hádání zpomalí o mnoho dalších řádů. Není to ani žádné nové schéma: stejná 128bitová konstrukce chrání bitcoinové peněženky víc než deset let a nikdo nikdy žádnou neuhodl.

Je lákavé představovat si frázi jako heslo, kde silu přidáš tím, že přimícháš velká písmena, čísla a symboly. Obnovovací fráze takhle nefunguje a nikdy se ji nesnaž vyrobit ani upravovat ručně. Tvoje zařízení vygeneruje 128 bitů kryptograficky bezpečné náhodnosti a zakóduje je jako 12 slov z pevného veřejného seznamu 2048 slov: ta náhodnost je celá její síla. Poslední slovo navíc nese vestavěný kontrolní součet, takže překlepnutá nebo vymyšlená fráze se odmítne na první pohled. Na pořadí slov záleží, na velikosti písmen ne (při přihlášení ji normalizujeme) a přidávání symbolů by frázi jen znehodnotilo. Piš slova přesně tak, jak ti byla vydána.